|
|
Efektivita dohod o příslušnosti soudu v režimu nařízení Brusel I. s ohledem na rozhodovací praxi Evropského soudního dvora
Vydrová, Jana ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Mezinárodní obchod je ústředním motivem a jednou ze základních hnacích sil evropské integrace. Potřeba dosažení vysokého stupně právní jistoty v této oblasti, jež je pro správné fungování vnitřního trhu stěžejní, vedla k stanovení jednotných pravidel pro určení příslušnosti soudů v rámci Evropské unie - k přijetí Nařízení Brusel I. Tato diplomová práce zpracovává projev principu autonomie vůle stran v tomto Nařízení. Konkrétně se zaměřuje na čl. 23, který upravuje možnost stran založit příslušnost soudu členského státu na základě dohody, jež splňuje určité formální požadavky. Na půdě Evropského soudního dvora však tato zásada tvrdě narazila na další teoretické právní principy, na kterých je Nařízení vystavěno. Zejména pak na princip právní jistoty, který soud při svém civilisticky orientovaném způsobu rozhodování zdůrazňuje nejvíc. Přílišné lpění na principu právní jistoty, a nedbání praktických následků, se v posledních letech odrazilo ve třech rozhodnutích ESD- Gasser, Turner a Owusu. Paradoxně výsledkem těchto tří rozhodnutí bylo, že efektivita dohod o volbě soudu je v Evropě momentálně zásadním způsobem ohrožena, a tím i právní jistota. Tato práce zpracovává úpravu prorogace v českém, evropském a mezinárodním právu. Dále se zaměřuje na rozbor tří výše zmíněných rozsudků, s důvody o které ESD...
|
|
|
Efektivita dohod o příslušnosti soudu v režimu nařízení Brusel I. s ohledem na rozhodovací praxi Evropského soudního dvora
Vydrová, Jana ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Mezinárodní obchod je ústředním motivem a jednou ze základních hnacích sil evropské integrace. Potřeba dosažení vysokého stupně právní jistoty v této oblasti, jež je pro správné fungování vnitřního trhu stěžejní, vedla k stanovení jednotných pravidel pro určení příslušnosti soudů v rámci Evropské unie - k přijetí Nařízení Brusel I. Tato diplomová práce zpracovává projev principu autonomie vůle stran v tomto Nařízení. Konkrétně se zaměřuje na čl. 23, který upravuje možnost stran založit příslušnost soudu členského státu na základě dohody, jež splňuje určité formální požadavky. Na půdě Evropského soudního dvora však tato zásada tvrdě narazila na další teoretické právní principy, na kterých je Nařízení vystavěno. Zejména pak na princip právní jistoty, který soud při svém civilisticky orientovaném způsobu rozhodování zdůrazňuje nejvíc. Přílišné lpění na principu právní jistoty, a nedbání praktických následků, se v posledních letech odrazilo ve třech rozhodnutích ESD- Gasser, Turner a Owusu. Paradoxně výsledkem těchto tří rozhodnutí bylo, že efektivita dohod o volbě soudu je v Evropě momentálně zásadním způsobem ohrožena, a tím i právní jistota. Tato práce zpracovává úpravu prorogace v českém, evropském a mezinárodním právu. Dále se zaměřuje na rozbor tří výše zmíněných rozsudků, s důvody o které ESD...
|
host ::
RSS.